Do Štědrého dne zbývá už jen chvilka. Někdo z nás má to štěstí, že dnešní čtvrtou svíčku zapálí v poklidné atmosféře - ve stejné, v jaké zapaloval i první tři. Někdo měl možná advent náročnější.

Pak ho mohlo napadat něco podobného jako hrdinku dalšího příběhu od účastníků Kurzu tvůrčího psaní.

Vánoce zadara

První adventní neděle pro ni neznamenala čas klidu a rozjímání, jak se o tom často mluví. Naopak. Znervózněla, když si uvědomila, že pro nikoho nemá žádný dárek. A co hůř. Nápad na dárek ne a ne přijít.

A pak to přišlo! Spásný nápad! Kašlu na ně, na všechny! Mám jich za celý rok plné zuby. Všechny ty tetičky, pratetičky, příbuzní! Nevybrala jsem si je do života, nic jim nedám. Koupím jen jeden dárek, ten svůj.

A tak se na druhou adventní neděli oblékla do toho nejlepšího, co měla, zkontrolovala celoroční úspory na účtu a rozhodla se, že vše co má, utratí jen pro sebe! Vybere si nejlepší zboží, které Praha nabízí.

Vybere si toho nejlepšího „gigola“. Přesně toho, kterého loni vyzkoušela Martina. Je proklepnutej, a tak bude vědět, že peníze nevyhazuje jen tak z okna. No, i na gigolech člověk musí šetřit. Sakra, proč jí to ta Martina nebere.

Konečně. Ale už tam nepracuje. Inu, vsadím na náhodu. Potkávají se v baru v Pařížské. Ty oči, ještě nikdy neviděla tak smutné oči. Podlamují se jí kolena.

Pomalu se k němu přibližuje, když v tom...

Do baru se přiřítila Martina: „Nesahej mi na něj“, křičela od dveří. „Je to můj muž, tos nevěděla? Najdi si svýho chlapa, ty chudinko, a nám jdi z cesty“ volala na mě přede všemi návštěvníky.

Vyběhla z baru a už venku si uvědomila, že na věšáku zapomněla šálu. Rozhodování, jestli se tam vrátí, bylo snadné. Bez šály může být. Loudala se opuštěnou ulicí směrem k domovu a najednou jí bylo blaze. Dopadlo to, jak nejlépe mohlo. Skoro měla gigola a vůbec nic jí to nestálo…

Autoři: Dana Kurzweilová, Lenka Matoušová, Iva Pondělíková, Mirka Ševčíková, René Nekuda, Jan Peterka, Petr Vykopal