osobní rozvoj pro ty, kdo chtějí růst
ČLÁNEK: JÁ A MÉ DRUHÉ JÁ (ZUZANA NEUSTADTOVÁ)

6. 3. 2015

Minulé články jsem věnovala pozorování bez hodnocení a žití v přítomnosti. Dalším trendem na poli osobního rozvoje je práce s vlastním egem. Tento pojem už zdaleka není omezen na racionální rozum, tak jak ho definoval Freud. V jeho širším pojetí do něj zahrnujeme i svá přesvědčení, sociální chápání, touhu po uznání a dokonalosti, snahu prosadit se a mnoho dalšího. Vedle ega v nás také existuje cosi, co bychom mohli nazvat svým pravým Já nebo JáDrem. Jedná se o hluboce lidskou podstatu naší osobnosti, která má své potřeby, stejně jako ego, ale významově se liší. JáDro nesoutěží, nezáleží mu na uznání a nebojuje. Potřeby JáDra jsou svoboda, respekt, komunikace, porozumění, smysl, klid apod. Tato naše část je laskavá a to nejen k druhým, ale hlavně k nám samým. Oproti tomu ego touží po uznání, moc, obdivu nepostradatelnosti atd.

Možná už jste se někdy ocitli v situaci, kdy jste měli prezentovat před lidmi nebo šli k nějaké zkoušce. Málokdo před takovou událostí nezažívá nervozitu nebo trému. Z čeho však pramení? Zkuste chvíli pozorovat sami sebe. Honí se vám hlavou myšlenky typu: „To nezvládneš!“, „To zas bude trapas!“, „Určitě budeš mít okno!“ a podobně? Kdo je tím vnitřním kritikem? Šotkem, který se vás snaží přesvědčit, že nejste dost dobří? Je to právě naše ego, druhé já, chcete-li. Právě jeho touha po dokonalosti a strach, že jí nedosáhne, produkuje tyto myšlenky. Ego nám vnucuje představu, že nejsme dost dobří, analyzuje minulost, vymýšlí katastrofické scénáře budoucnosti a našeptává nám, že, co si neurveme, nebudeme mít. Na druhou stranu nám v některých okamžicích může být i užitečné, může se pro nás stát hnacím motorem při budování kariéry nebo dosahování sportovních výkonů. Problém ega je, že člověku doslova odsává energii a nerozpakuje se přiživovat se na druhých. Naopak pokud jednáte z JáDra, máte jí k dispozici v podstatě nekonečné množství.

Jak se tedy dostat blíže k JáDru a nenechat se terorizovat egem? Existuje několik možností, které si můžete zkoušet a trénovat. První strategií je ego neposlouchat. Až vám bude kritik opět našeptávat, že něco nezvládnete, prostě ho ignorujte. Zkuste zaměřit svou pozornost jinam, nerozvíjejte myšlenky na toto téma. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit mít na papírku sepsané své silné stránky a dovednosti, které mohu k zvládání obtížných situací používat. Jakýsi osobní štít.

Další metodou je udržovat svou mysl v přítomnosti, tak jak jsem o tom psala v minulém článku. Zkuste svou pozornost nesměřovat pouze k vytyčenému cíli, ale soustředit se na cestu a na to, co právě děláte. Berte chyby, které uděláte, jako součást učícího se procesu a nesoustřeďte se na ně. Naopak zaměřte se na kroky, které se vám podařily. A nehodnoťte, protože je to právě naše ego, které potřebuje všemu nalepit nějakou známku.

Trénovat kontakt se svým JáDrem můžete i v klidu. Posaďte se nebo položte, zavřete oči, přiložte dlaň do oblasti srdce a dýchejte. Můžete si zkusit představit nekonečný prostor, ve kterém se nacházejí veškeré věci, naprosté ticho, jenž je na pozadí všech zvuků, nebo se zeptat sami sebe, co jste skutečně vy a doopravdy potřebujete. A jak poznáte, že tam skutečně jste? Zaplaví vás vnitřní klid, zmizí strach…

Nebuďte na sebe ze začátku nároční (To opět dělá vaše ego). Pouhé uvědomění, že nějaké JáDro existuje, je velkým krokem vpřed. I velmi krátký kontakt s ním je úspěch. Uvědomte si, že prostředí, ve kterém žijeme, je zaměřené na stimulaci ega a rozhodnutí zkusit to jinak vyžaduje značnou dávku vnitřní motivace. Věřím, že krok jiným směrem vás osvobodí. Moje zkušenost taková je. Bezpečně poznám, které mé činy jsou motivovány mým skutečným já a které egem. A je to neustálý trénink. Mě osobně nejvíce funguje udržování se v přítomnosti a pravidelné „ladění se“ na JáDro popsané v odstavci výše. A benefit, který mi to mimo jiné přináší? Prostá radost ze života, energie, chuť pustit se do nového dne jako do dobrodružství. Jsou dny, kdy je to snazší a dny kdy to jde ztuha. Nevzdávejte to :)

Pokud máte chuť dozvědět se více, doporučuji knihy Eckaharta Tolleho, Timothyho Gallweye nebo z oblasti zenu.